Onemocnění depresí není žádná legrace. Pokud mluvíme o depresi v pravém slova smyslu a nemáme na mysli pouhou „depku“. Onou „depkou“ většinou nazýváme každý propad nálady, krátkodobého pesimismu a ztráty energie, potřebné k překonávání každodenních úkolů. Podobný chvilkový výkyv většinou odezní sám od sebe. Každá z nás má určitě zkušenosti s podobným stavem a víme tedy, že nám z něj často pomůže něco, co nás těší – koupíme si něco hezkého na sebe, jdeme si zacvičit či zajdeme s přítelkyněmi na kávu a z „depky“ se pořádně vypovídáme.
Ovšem nikdy bychom neměly podceňovat stav, kdy smutek a pokleslá nálada trvají neobvykle dlouho. V případě, že vás přestane těšit, to, co vás obvykle těší, začnete trpět nechutenstvím, nespavostí, celkovou únavou, ztrátou zájmu o oblíbené činnosti a vaše myšlenky se začnou stáčet k černočerným tématům – je dobré vyhledat odbornou pomoc. Lékař či terapeut vám pomůže odhalit příčinu vašeho stavu a nabídne terapii, která může být doplněna o medikaci (antidepresiva).
Pokud u sebe začnete dlouhodobě pociťovat podobné stavy, ze kterých vás nedokáže dostat vaše okolí ani vy samy, je klidně možné, že opravdu trpíte depresí. Deprese se může objevit v kterémkoliv věku. Běžně se vyskytuje jako reakce na trauma, ztrátu či neúspěch. V přiměřené době by však měla sama odeznít. Pokud se vyskytne deprese bez vnějších příčin – tzv. endogenní deprese – okolí nemocného by nemělo váhat s vyhledáním pomoci, protože deprese je nemocí smrtelnou. V mnohých případech totiž končí sebevraždou deprimovaného jedince.
Existuje mnoho druhů depresí. Podzimní deprese patří mezi tzv. deprese sezónní. Jsou způsobeny nedostatkem světla a zkracováním dne. Léčení takovéto deprese se provádí ozařováním umělým světlem. Účinek této kúry je téměř okamžitý. Podobný druh depresí se velice často objevuje u obyvatel severských zemí, kde je v období polární noci neustálé šero.
Pokud jste s přicházejícím podzimem bez nálady, energie a chuti do života – nebojte, nejste samy. Nejprve vyzkoušejte osvědčené metody k zahnání špatné nálady – jděte na procházku, zaběhejte si, poslouchejte oblíbenou hudbu, nebo se jděte vyhřát do solária či sauny. Pokud však vaše stísněná nálada bude pokračovat – neváhejte a zajděte si k psychologovi či psychiatrovi (ten vám na rozdíl od psychologa může předepsat léky). Být depresivní není žádá ostuda ani handicap. Její příznaky by nás měly k návštěvě lékaře motivovat stejně, jako třeba počínající angína. Ženy jsou navíc k depresím náchylnější mnohem více než muži. U žen je deprese diagnostikována dvakrát častěji než u mužů. Ženy navíc trpí depresemi, které mužům vskutku nehrozí – poporodní deprese, depresivní nálady jako součást premenstruálního syndromu či menopauzy.
A co je naší největší radostí? Přece naše děti, které mohou výkyvy našich nálad trpět, nebo z nich být zmatené. Proto nepropadejme „podzimním depkám“, které nejsou žádnou diagnózou a radujme se z maličkostí, které nám přináší život s dítětem.
