Již před porodem by měla být maminka informována o výhodách kojení pro ni a miminko a měla by se seznámit s technikou kojení i s dalšími kroky, které jsou důležité pro úspěšné kojení.

Výhody, které přináší kojení děťátku:

• Mateřské mléko je nutričně vyvážené a optimálně splňuje požadavky děťátka. Je lehce stravitelné, a proto je dětský organismus efektivně využije.
• Kojené děti se lépe vyvíjejí a jsou méně často nemocné. Sání mateřského mléka chrání miminko před průjmy, infekcemi dýchacího ústrojí a zánětem středouší. Netrpívají ani zácpou, protože mléčný cukr obsažený v mateřském mléce zajišťuje optimální obsah vody ve stolici.
• K výhodám kojených dětí patří také menší výskyt alergie, astmatu, nižší riziko cukrovky, anemie, zhoubných onemocnění a v dospělosti menší výskyt obezity s lepším vývojem duševních schopností. Kojeným dětem hrozí nižší riziko výskytu zubního kazu a poruch spojených s deformacemi chrupu.
• U kojených dětí je také nižší riziko syndromu náhlého úmrtí v prvním roce života.

Výhody, které přináší kojení mamince:

• Kojení především podporuje citovou vazbu mezi maminkou a děťátkem a zahajuje po porodu další etapu vzájemného soužití matky a dítěte.
• Příznivý vliv kojení na maminčino zdraví se projevuje po celý její život.
• Kojení může snížit poporodní ztrátu krve, protože se děloha po přiložení dítěte k prsu na porodním sále rychleji vrací do původního stavu.
• U maminek, které kojí, je menší riziko, že onemocní rakovinou prsu před menopauzou, rakovinou vaječníků a děložního hrdla. Toto riziko je u nich nižší o více než 25 %.
• Kojení příznivě ovlivňuje metabolismus vápníku a fosforu, organismus ženy lépe využívá jednotlivé složky potravy, hromadí některé minerály a stopové prvky a tím jich při mírném nedostatku v potravě zabezpečuje dostatečné množství.
• Kojení také chrání ženu před osteoporózou neboli zvýšenou lomivostí kostí v období klimakteria (přechodu).
• Kojení snižuje potřebu inzulinu u diabetiček.
• U kojících žen také dochází k rychlejšímu návratu postavy ke stavu před těhotenstvím.
• V neposlední řadě můžeme uvést, že kojení je levnější než umělá výživa.

Zásady, které by měla kojící maminka dodržovat:

• Kojící maminka by měla dodržovat zásady správné výživy. Jíst pestře, dbát na zastoupení zeleniny, ovoce, ryb, mléčných výrobků. Energetickou hodnotu stravy navýšit zhruba o jednu čtvrtinu oproti zvyklostem v období před těhotenstvím v případě, že se výrazným způsobem nesnížila fyzická aktivita.
• Pozor na dostatečný příjem vitamínů ve stravě. Jejich obsah v mateřském mléce kolísá v závislosti na každodenním příjmu a stavu tělesných zásob. Ženy vegetariánky, které nejedí maso, vejce, ryby a nepijí mléko, musí doplnit ve své stravě železo a vitamin B12, také jod ve formě jodidové tablety denně v dávce 100-200 g, neboť tak se podporuje zejména psychický vývoj dítěte.
• Kojící maminka by měla mít dostatečný příjem tekutin a to 2,5-3,5 litru denně.
• Vyšší spotřeba kávy může způsobit neklid a nespavost dítěte!
• Kojící maminka by neměla kouřit a pít alkohol!

Pro úspěšné kojení je důležitá správná technika kojení:

1) Správné držení prsu

Prsty se nesmíte dotýkat dvorce. Prs podepírejte zespodu všemi prsty kromě palce ve tvaru písmene C. Palec přiložte vysoko nad dvorec. Tlak palce na prsní tkáň umožní napřímení bradavky.

2) Správná technika přisátí

Bradavka musí být vždy v úrovni dítěte. Drážděním úst bradavkou se vyvolá hledací reflex. Široce otevřená ústa miminka jako při zívání jsou správnou odpovědí dítěte na tento podnět. Prs musíte miminku nabídnout tak, aby uchopilo nejen bradavku, ale co možná největší část dvorce, hlavně pod bradavkou. Všechny vaše prsty kromě palce by měly být pod prsem. Brada a nos děťátka se musí dotýkat prsu. Děťátko ve správné poloze může volně dýchat. Většina dvorce je v ústech miminka, více dvorce je vidět nad ústy než pod nimi. Dolní ret je ohrnut ven. Jazyk přesahuje dolní ret. Tváře děťátka nevpadávají dovnitř. Tkáň prsu se před ústy nepohybuje. Při sání se pohybují spánky a uši miminka.

3) Správná technika sání

Jazyk přesahuje dolní ret a je pod mléčnými jezírky (sinusy). Jazyk se pohárkovitě zformuje a uchopí bradavku i s dvorcem. Dásně stlačují dvorec, bradavka se protahuje směrem k zadní části ústní dutiny. Tlak dásní posunuje mléko směrem k bradavce. Vlnovitý pohyb jazyka odpředu dozadu posunuje bradavku i s dvorcem na patro dítěte. Tlakem jazyka o tvrdé patro se mléčné sinusy vyprazdňují a vtlačené mléko pak dítě polkne.

Následky nesprávné techniky kojení: nalité prsy, snížená tvorba mléka, bolestivé bradavky, nespokojená matka, neprospívající a nespokojené dítě.

4) Správná vzájemná poloha matky a dítěte

Zvolte si polohu, která je nejpohodlnější pro vás i pro miminko. Můžete kojit vsedě nebo vleže. Děťátko přikládejte k prsu, nikoliv prs k děťátku. Nepřikládejte k prsu miminko, když křičí. Jazyk je při křiku umístěn nahoře a miminko proto nemůže uchopit bradavku.

Děťátko by mělo ležet na boku; obličej, hrudník, bříško i kolena směřují k vašemu tělu. Ucho, ramena a kyčle děťátka jsou v jedné linii. Zbytečně se nedotýkejte hlavičky ani tváře děťátka, aby nedošlo k matení sacího reflexu. Pokud se dotýkáte hlavičky, prsty nesmí přesáhnout spojnici ušní linie. Mezi vámi a miminkem nesmí být žádná překážka (např. spodní ruka miminka, uzel na zavinovačce).

Pokud jste uvolněná a zvolíte správnou polohu, nemělo by vás při kojení nic bolet (bradavka, ramena, záda, ruce).

Klasické polohy:

Poloha vleže na boku

Maminka i děťátko leží na boku. Maminka má polštářem podloženou pouze hlavu tak, aby se vyrovnala poloha hlavy s výší ramene. V zádech je lehce prohnuta dozadu. Děťátko leží v ohybu její paže, podél boku matky. Tělo děťátka je přitisknuté k matčinu tělu, obličej přivrácený k matce - "bříško na bříško". Maminka se nesmí opírat o loket. Její horní paže nesmí být zdvižena nad úroveň ramene.

Poloha vsedě

Hlavička děťátka leží v ohybu paže maminky. Její předloktí podpírá děťátku záda. Prsty maminky spočívají na stehýnku výše umístěné dolní končetiny dítěte. Druhou rukou si maminka přidržuje prs. Spodní ruka děťátka je kolem pasu matky. Chodidla maminky podpírá stolička a její loket je podložen ze strany polštářem.

Polohy vhodné nejen po císařském řezu:

Poloha vleže na zádech

Vhodná pro maminky po císařském řezu, ale dá se použít i u miminek, které se špatně přisávají.

Maminka leží na zádech a sestra přiloží dítě k prsu. Miminko saje proti gravitaci. Maminka může děťátko přesouvat bez většího úsilí a tlaku na jizvu.

Fotbalové (boční) držení

Vhodné nejen po císařském řezu, ale i pro ženy s velkými prsy nebo plochými bradavkami. Děťátko leží na předloktí maminky, která rukou podpírá ramínka děťátka a zároveň prsty podpírá hlavičku. Nožky děťátka jsou podél maminčina boku, přičemž jeho chodidla se nesmí o nic opírat. Předloktí maminky je podepřeno polštářem.

Kojení v polosedě s podloženýma nohama

Vhodné u maminky po císařském řezu poté, co se 2.-3. den začíná posazovat s podporou polštáře za zády nebo pomocí polohovací postele na JIP.

Miminko leží v ohybu paže nebo na předloktí maminky. Měkký polštář umístěný na břiše maminky brání tlaku dítěte na jizvu. Měkký polštář umístěný pod koleny podpírá dolní končetiny maminky.

Polohy vhodné nejen pro nedonošené děti:

Poloha tanečníka

Vhodná pro nedonošené děti nebo pro děti, které se špatně přisávají.

Miminko leží svou vahou na matčině předloktí, které je podepřeno polštářem. Maminčina ruka podpírá prs na stejné straně. Maminka může při kojení měnit prs, aniž by musela měnit způsob držení děťátka. Má pod kontrolou i pohyby hlavy děťátka.

Vzpřímená, vertikální poloha

Vhodná pro nedonošené děti nebo děti s malou bradou.

Maminka levou rukou drží levý prs a pravou rukou děťátko. Děťátko sedí obkročmo na levé dolní končetině maminky a její pravá ruka podpírá současně hlavu, krk i tělo děťátka. Při kojení z pravého prsu je vše naopak, pravá ruka podpírá pravý prs a levá ruka podpírá děťátko.

Polohy vhodné pro odříhnutí i při kolice

Kojené i uměle živené děti si potřebují v přestávce mezi sáním odříhnout a zbavit se tak vzduchu, který spolykaly při krmení. Spolykaný vzduch způsobuje pocit plnosti. Jestliže si děťátko neodříhne zhruba během půl minuty, nenuťte je: pravděpodobně to nepotřebuje.

• polohy pro odříhnutí (vhodné pro malé děti):

• polohy pro odříhnutí (vhodné pro starší děti):

• polohy pro odříhnutí i při kolice:

Jak často je třeba kojit?

Po celý průběh laktace, nejen pro její začátek, má zásadní význam neomezené přikládání děťátka k prsu podle jeho chuti, a to jak co do délky, tak co do frekvence, ve dne i v noci.

Potřebuje děťátko jiné tekutiny než mateřské mléko?

Zdravé a podle potřeby kojené děťátko nepotřebuje žádné další tekutiny ani jiné mléko navíc, s výjimkou lékařsky indikovaných případů. Výlučné kojení dítěte bez příkrmů, čajů a jiných tekutin by mělo trvat do 6. měsíce věku. Byla by škoda přestat kojit dříve.

Kdy zavést příkrmy? Jak dlouho kojit?

Za situace, kdy miminko prospívá, se doporučuje výlučné kojení až od 6. měsíce věku. V kojení dále pokračujeme, ale postupně zavádíme další příkrmy. Kojit můžeme do 2 let a více, avšak již s výživovými přídavky, jestliže to vyhovuje mamince i dítěti. Jinak lze děťátko postupně odstavovat kdykoliv během prvního roku. Nikdy neodstavujte náhle. Důležité je, aby tvorba mléka ustávala postupně během několika týdnů. Tím, že bude dítě méně pít, bude laktace klesat. Vynecháním vždy jednoho kojení (večerní kojení by mělo být poslední, které vynecháte) a postupně dalšího během 3 dnů. Neodstříkávat. Počáteční pocit plnosti prsů je normální, ale posléze během několika dnů se mléko vstřebá.

Kdy je třeba odstříkávat mléko?

Po kojení není nutné odstříkávat, jen v případě přebytku mléka v prsou je odstříkávání dočasně na místě. Odstříkávání by mělo být prováděno správnou technikou, kterou by matka měla znát již z porodnice, upřednostňuje se odstříkávání rukou před používáním odsávačky.

Co dělat v případě nedostatku mléka?

V případě nedostatku mléka lze tvorbu mléka opět zvýšit častým přikládáním k oběma prsům ve dne v noci s několikerým vystřídáním prsů. Zvláště důležité je noční kojení, kdy je sekrece hormonu ovlivňujícího tvorbu mléka nejvyšší.

Jaké jsou alternativní způsoby krmení v případě nutného dokrmování?

Používání dudlíků a dokrmování z lahve kazí techniku kojení a je příčinou předčasného ukončení kojení a problémů s prsy (ragády, otoky prsů, záněty), proto by se v prvních týdnech, než se kojení stabilizuje, neměly používat, zvláště u maminek s problémy při kojení. Pokud je nutné miminko dokrmit, mělo by to být alternativním způsobem (lžičkou, kapátkem nebo stříkačkou, z kádinky nebo hrníčku, ze suplementoru).

Jak zjistit, že děťátko správně prospívá?

K posouzení prospívání děťátka slouží percentilové grafy (hmotnostně-výškový a délkový), které jsou uvedeny ve Zdravotním a očkovacím průkazu dítěte a mladistvého.

Každé miminko po narození ubývá na váze, protože se mění obsah a rozložení vody v jeho těle. Kojené děťátko může dosáhnout porodní váhy až 21. den života. Není to projevem nedostatku mléka. Dostatečně kojené děťátko je spokojené, pomočí 6-8 plen za den, v prvních čtyřech týdnech má 2-4 stolice za den. U plně kojeného děťátka je také možná i několikadenní absence stolice. Zelená stolice přitom není tzv. hladovou stolicí. Je-li děťátko klidné, po kojení spokojeně usíná a prospívá, není nutné se ničeho obávat.